Mgr. Pavel Bokr - činnost pro Zahořany 2010-2014

Jsem zahořanský rodák a tak nebudu zastírat, že kromě všeobecných témat věnuji pozornost Zahořanům, protože zde prostě od narození bydlím a znám místní poměry. Proto také co se týče lokálních témat mohu nejlépe zastupovat právě Zahořany - jsem místní lépe vím "jak to chodí právě u nás" než jak se žije v jiných částech města (za jiné části ať v lokálních tématech mluví jiní).

Současně tedy jsem toho názoru, aby pokud možno každá městská část či lokalita měla svého zastupitele. Prostě je to tak, že každý asi nejlépe zná a nejefektivněji hájí zájmy pro své okolí a pokud bude zastupitelstvo složeno z členů z různých míst města, pak se i tato vlastnost stává výhodou.

Sám jsem se snažil naši kandidátní listinu sestavit z občanů pokud možno ze všech místních částí. Přeji si, aby za čtyři roky mohla podobně jako já nyní hodnotit svoji činnost i paní Lucie Hájková - kandidátka na druhém místě za Levín (tato část neměla v končícím zastupitelstvu svého zástupce).

Volební leták pro Zahořany k tisku

Chodník v první řadě středem Zahořan přímo podél Jungmannovy ulice

Již několik občanů mně vytýkalo provedení chodníku v Zahořanech. Tento chodník jsem sice s panem Františkem Benešem intenzivně prosazoval, avšak v jiné podobě! Dle mnou a panem Benešem předloženého návrhu i dle námi předložené studie měla například být hrana chodníku odsazena od okraje vozovky o 0,5 metru! Nelíbí se mi také způsob zakočení chodníku Na Smutné (omezená možnost bezpečného nástupu na chodník) - na toto jsem se také ještě před započetím prací vedení města dotazoval proč to nejde udělat lépe. Mé postřehy a názory však nebyly zohledněny.

Město nám ani neposkytlo potřebnou součinnost, abych mohl s panem Benešem na záměru chodníku pracovat dle našich představ. Projektanti následně objednaní vedením města (shodou okolností ti, co původně odmítali možnost vedení chodníku podél Jungmannovy ulice) však z předložené studie nevycházeli a vyprojektovali chodník po svém tak, jak je proveden. Proto bylo řezáno do vozovky, zúžil se průjezdný profil a je otázkou, jak bude fungovat zimní údržba při odhrabování sněhu.

Ohledně konkrétního provedení se tedy prosím dotazujte p.Vychodila či dalších členů koalice 2010-2014. I tato práce totiž mluví za dosavadní vedení města - koalici v čele s ODS ...

Opakovaně jsem prosazoval budování chodníků v Zahořanech v první řadě přímo podél Jungmannovy ulice – tedy i přes stávající autobusovou zastávku. Oponoval jsem tak návrhu vední města, že chodník by měl vést až Na Smutnou pouze podél potoka s tím, že by autobusová zastávka vůbec nebyla napojena chodníky.

Potřebnost vedení chodníku středem Zahořan podél Jungmannovy ulice jsem prosazoval i přes odpor vedení města, stavební komise i projektantů přizvaných vedením města. Teprve až jiný projektant, u kterého jsem si sám zaplatil soukromou konzultaci bez vědomí města, uvedl, že chodník je možné realizovat a nastínil postup jakým bychom se měli dále ubírat.

Bylo tedy nutné přesvědčit vedení města, že chodník podél Jungmannovy ulice je možný za přiměřené náklady, což bylo opakovaně zpochybňováno. Jako první jsem řešil úsek chodníku podél Jungmannovy ulice od křižovatky Na Smutné k autobusové zastávce - I. etapa. Zajistil jsem vypracování studie a zajistil jsem také kladná vyjádření dokládající, že je tento chodník proveditelný a má smysl jej řešit. Rovněž jsem zajistil cenové nabídky od projektantů na projekční práce.

Vedením města jsem byl vyzván, abych následně objednal vypracování projektu, což jsem ale udělat nemohl, protože chybělo potřebné usnesení města k tomuto úkonu a neobdržel jsem ani zmocnění v takovém rozsahu, abych mohl sám za město rozhodovat i bez příslušného usnesení. Věc jsem konzultoval v rámci právní poradny projektu Vzdělaný zastupitel, která doporučovala, abych sám za dané situace projekt neobjednával, protože by mohly vzniknout pochybnosti o platnosti právního úkonu.

Jelikož město neschválilo potřebné usnesní (sám jsem navrhnul potřebnou formulaci, navíc právně prokonzultovanou s poradnou projektu Vzdělaný zastupitel) ani jsem nedostal náležité zmocnění, neprovedl jsem objednávku projekčních prací. Vedení města mě úkol odebralo samo si poté schválilo potřebné usnesení a projekt objednalo u projektantů, kteří původně tento chodník zpochybňovaly jako nemožný, komplikovaný či nákladný.

Projektanti, které tedy nakonec samo objednalo vedení města, navrhli chodník odlišně od studie, jejíž vypracování jsem zajišťoval já. V mnou zajištěné studii byla hrana chodníku odsazena od kraje vozovky o 0,5 metru (kromě prostoru u nájezdu u soukromého pozemku, který město již dříve povolilo tak, že si ani nevyhradilo prostor potřebný pro realizaci chodníku). Byť jsem tedy prosadil realizaci tohoto chodníku, mám k jeho vlastnímu provedení řadu výhrad.

Ačkoliv jsem se snažil zajistit vybudování chodníku v lepší podobě, neposkytlo mi k tomu vedení města potřebnou součinnost. Velice také děkuji panu Benešovi ze Zahořan, který mi s tímto chodníkem velmi obětavě a s nadšením pomáhal a to i přesto, že z nás obou město opakovaně dělalo hlupáky.

Dále se mi podařilo prosadit zpracování studie chodníku od autobusové zastávky k Háji a to opět i přes zpochybňování možnosti realizace i v této části chodníku ze strany vedení města, městem najatých projektantů i stavební komise.

Snaha mít autobusovou zastávku v Zahořanech bezpečně dostupnou chodníkem

Poté co pan starosta sdělil, že plánovaný chodník v Zahořanech nepovede podél hlavní silnice přes autobusovou zastávku, ale povede za potokem, navrhoval jsem současně i přesun autobusové zastávky do místa kudy by měl chodník vést (Na Smutnou) a zřízení další nové zastávky v blízkosti Háje – tedy tak, aby byly zastávky bezpečněji přístupné. K těmto návrhům mi bylo sděleno, že v prostoru Na Smutné nejsou dostatečné rozhledové poměry pro zbudování zastávky a že prostor u Háje je „blokován“ probíhajícím projektem na rekonstrukci Jungmannovy ulice Středočeským krajem (dle informací od zpracovatele projektu pro Středočeský kraj by se však zastávka u Háje měla v projektu nyní již řešit). Nakonec se také nyní řeší, aby chodníky vedli i ke stávající autobusové zastávce. Při řešení dostupnosti zastávek jsem také na modelech docházkových vzdáleností jsem alespoň poznal, jak důležité je mít dobrou síť průchozích cest a na základě těchto zkušeností jsem i následně požadoval vhodnou a dostatečnou propojenost především nové zástavby.

Požadavky na obnovu sportovního hřiště v Zahořanech a přesun dětského hřiště na jiné vhodné místo a vybudování dalšího dětského hřiště i ve východní části Zahořan (Realis)

Pokoušel jsem se prosadit a opakovaně jsem upozorňoval na zájem o obnovení sportovního hřiště v Zahořanech (aby na něm bylo možné hrát například míčové hry alespoň tak, jako v původní podobě) s tím, že stávající atrakce určené menším dětem by se přesunuly na jiné vhodnější místo.

Můj návrh podporu nezískal s tím, že není možné mít v každé městské části sportoviště, že město naopak prosazuje centrální sportoviště přímo v Králově Dvoře a že by byla nehoráznost někam přemisťovat nové dětské hřiště. Dále bylo zpochybňováno i případné využití sportovního hřiště v Zahořanech.

Nesouhlasil jsem ani s výsadbou stromu v prostoru původní hrací plochy, aby byla obnova sportovního hřiště jednodušší. Plánovaný průchod kolem hřiště jsem navrhoval upravit tak, aby byl až za případným ochranným oplocením hřiště.

Požadavek na zajištění příjezdu ke hřišti i rybníku sloužícího jako zdroj požární vody

S omezením předmětného příjezdu jsem tedy nemohl v žádném případě souhlasit především z bezpečnostních důvodů, i když si samozřejmě přeji, aby tento nemusel být nikdy naostro využit ani v rámci požáru ani například z důvodu úrazu v prostoru hřiště apod.

K návrhům města jsem předložil hned dva vlastní příklady možné koncepce tohoto prostoru a navrhoval jsem:

1. upustit od plánované výsadby zeleně, upustit od provedení chodníku se schody, vykoupit pozemek a vybudovat zpevněnou příjezdovou cestu včetně čerpacího stanoviště u vodní nádrže, jehož plocha by mohla sloužit i pro hry.
2. obnovit sportovní hřiště, přesunout atrakce pro menší děti na jiné vhodné místo v západní části Zahořan
3. změnit prostorové uspořádání průchodu kolem hřiště a navrhované lávky přes Dibeřský potok pro bezpečný průchod i kolem sportovního hřiště

Snaha o zachování zahořanského lesíka a parketu ve vlastnictví města

Nepodpořil jsem prodej městských lesů – většina zastupitelů však byla pro prodej v souvislosti se zakoupením zámku. Alespoň jsem žádal vyjmout z prodeje lesy přímo nad městskou částí Zahořany, což rovněž nebylo schváleno – z prodeje se podařilo vyjmout jen lesík ve střední části Zahořan, který však stejně chtělo zastupitelstvo prodat byť o něco později, proti čemuž jsem rovněž intenzivně vystupoval a brojil s tím, aby byl parket i celý lesík ponechán ve vlastnictví města pro případné budoucí využití – to že dnes není využíván neznamená že v budoucnu nemusí být užitečný, může zde být lesopark, nebo se mohou někdy v budoucnu obnovit spolkové aktivity jako například pořádání dětských dnů nebo jiné volnočasové či oddechové aktivity a pro tyto účely se může areál hodit. Na vrcholu lesíka byla též našimi předky zbudována zarovnaná plošina, která je dneska sice zarostlá, ale může být obnovena například pro relaxační aktivity místních obyvatel. Nesouhlasil jsem ani s dřívějším záměrem na vzdání se parketu z vlastnictví města.

Návrh na prvotní řešení problémů v lokalitě Realis (Zahořany – východ) s komunikací

K problémům s vlastnictvím komunikace jsem předložil myšlenku-návrh, aby bylo co nejdříve alespoň požádáno o vydání rozhodnutí (příp.osvědčení) o tom, že komunikace v lokalitě Realis 1 je veřejně přístupnou účelovou komunikací dle zákona o pozemních komunikacích a vztahuje se na ní právo obecného užívání pozemních komunikací (doporučoval jsem spíše toto nežli požadované řešení věcnými břemeny); bude-li se jednat o komunikaci pak je právně zajištěný přístup a je možné pak i zajišťovat ochranu užívání komunikace v případě vzniku komplikací i v období než se vyřeší vlastnické vztahy nebo podaří komunikaci vykoupit.

Problematika cest vedoucích na zahořanský lesík

Navrhoval jsem aby město řešilo přístupové cesty k lesíku v Zahořanech – části jsou v soukromém vlastnictví a požadoval jsem jejich řešení a snažil jsem se také předem upozornit na možný problém, aby s prodejem části lesíka nebyla prodána část komunikace K Lesíku ani přilehlá infrastruktura (sloupy pro vedení) v prostoru nad autobusovou zastávkou v Zahořanech (dle zákresu záměru prodeje pozemku v části prostoru mezi čp.57 a 65).